Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie,charakteristika Rousných zakrslých

Rousné zakrslé slepice

 

Jedno z nejstarších původních zakrslých plemen musí zaujmout svou postavou, mohutnými rousy, ale i pestrou škálou barevných rázů.

Zařazení: původní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H1).

Původ: Evropa.

Kroužek: kohout 16 mm, slepice 15 mm.

Vznik plemene

Rousné jsou řazeny mezi nejstarší zakrslá plemena na světě. Plemeno má jistě evropský původ, ale podle některých autorů byli jeho prapředci dovezeni ve starověku ze západní Asie.

V Evropě se chovají po staletí. Zmínky o zakrslých slepicích s rousy pocházejí už z 60. let n. l., dá se tedy říct, že doprovázejí člověka téměř od narození Krista. Údajně se ale pro potěšení dětí a dam chovaly už v dobách římského impéria.

Další záznamy o slepicích s pernatými ozdobami běháků jsou datovány do 16. století. Zaujaly nejen milovníky přírody, ale také řadu umělců a malířů. Ve svém díle Ornitologie je v roce 1600 popisuje O. Aldrovandi, zahrnují je i reporty německého přírodovědce Pallase z jeho cesty do Ruska.

Uvádí se jejich nesporná příbuznost s belgickými barbu d'Uccle (ukkelskými vousáči), a to na základě supích pat – tvrdého opeření vyrůstajícího z holení, které se vyskytuje kromě uvedených dvou plemen snad jen u sultánek. Některé zdroje uvádějí společný belgický původ, jiné, že rousné byly průkazně zdokumentovány v Nizozemsku již v 16. století. U obou plemen se podle nejčastějšího zbarvení také používal shodný lidový název Mille Fleurs – milflérky.

Na konci 19. století se ještě u rousných vyskytovaly žluté běháky. Na vzniku rousných zakrslých slepic, jak je známe dnes, se podílely zejména Velká Británie, Německo a Nizozemsko, uvádí se také Francie.

Německé zdroje uvádějí, že rousné zakrslé byly u nich velmi rozšířeným plemenem již v 19. století. Na první německé výstavě drůbeže byly vystaveny tři páry rousných zakrslých, v roce 1896 na výstavě zakrslé drůbeže to bylo 74 kusů v barvě porcelánové, černé bíle skrvnité a pestré. V Německu vznikl klub jejich chovatelů v Saské Kamenici (Chemnitz) roku 1911, zejména z iniciativy Paula Hahna. Zatímco v období kolem první světové války se plemenu věnovalo jen několik chovatelů, po druhé světové válce zažilo opravdový boom. Zvýšil se jak počet chovatelů, tak barevných rázů. Po rozdělení Německa pracovaly samostatné kluby v SRN i NDR. Ke sloučení klubů pak došlo v roce 1990. Na současných speciálních výstavách bývá prezentováno 700–900 rousných. Od roku 1960 se jednou ročně pořádají konference určené pro členy klubu a jejich rodiny.

V Británii vznikaly zejména černé a bílé rousné. Dnes jsou tyto rázy na pevnině menší a kompaktnější. V Británii nejsou rousné tak oblíbeným plemenem, patří zde spíše k vzácnostem. Černé a bílé rázy jsou velmi podobné s ukkelskými vousáči a často se s nimi chovají společně. Pozor proto na křížence.

V Nizozemsku bylo v roce 1916 na výstavě Avicultura vystaveno 21 zvířat čtyř barevných rázů, v roce 1950 již 83 zvířat v deseti barvách od 22 chovatelů. Dnes je v Nizozemsku uznaných 19 kresebných rázů, téměř polovina vystavovaných rousných je v porcelánovém rázu.

Do Severní Ameriky byly rousné dovezeny údajně z Německa, klub chovatelů tu byl založen až v roce 1956.

Také u nás patří rousné zakrslé slepice k oblíbeným plemenům. Nejčastější jsou chované bezvousé variety, objevují se ale také vousatá zvířata nebo rázy se zkadeřeným peřím.

Plemenné znaky

Trup rousných zakrslých je kratší, zavalitý, široký a poněkud zvednutý, linie zad by měla být zaoblená, přechody ze závěsů jsou plynulé. Typická jsou uzavřená dlouhá křídla spuštěná v ose holení a zejména supí peří na holeních a husté rousy.

Tělesný rámec je malý, hmotnost se pohybuje u kohoutů od 0,7 do 0,9 kg, u slepic od 0,5 do 0,7 kg.

Hlava je menší až středně velká, její velikost musí korespondovat s velikostí trupu. Zobák se požaduje kratší, silný, lehce zahnutý, hřeben listový, středně velký, jemné struktury, s 5–6 pravidelně řezanými zuby a praporkem sledujícím linii týlu.

Obličej by měl být plný a stejně jako ušnice jemný a červený. Laloky musejí být kratší, zaoblené, i ony jsou jemné tkáně.

Zajímavá je varieta s vousy. Vous by měl být bohatý, trojdílný – tvořený podbradním a bočními vousy. Vousy by měly být pevně uzavřené a zakrývat laloky, ušnice i část obličeje, ale nesmějí bránit výhledu.

Typický krk je kratší, mírně dozadu prohnutý s bohatým závěsem. U vousatých rousných se vzadu na krku tvoří účes nebo také hříva.

Plná výrazně klenutá prsa jsou nesena výše i břicho je plné, spodní linie zaoblená. Záda musejí být krátká a široká, plynulé přechody do krčního a sedlového závěsu vytvářejí lyru. Ocas je rozevřený, široce nasazený pod úhlem asi 60°. Velké srpy mají tvar šavle a přesahují výšku hřebene, malé a střední srpy by měly být poněkud více zahnuté.

Běháky i holeně jsou středně dlouhé, z holení vyčnívá dlouhé tvrdší supí peří. Jemnější běháky zdobí dlouhé, bohaté tvrdší rousy, které vyrůstají po jejich vnější straně a z vnějších a středních prstů.

 

Nejčastější exteriérové vady

Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.

Vady se vyskytují v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.

Vyskytuje se hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.

U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.

Barevné rázy

Kytice z barevných květin – takto a právem uvádí svůj článek v Geflügelzeitung Rüben Schreiter. Důvodem tohoto obratu je jak množství barevných rázů, které jsou u rousných zakrslých slepic vyšlechtěny, tak skutečnost, že nejstarším ze všech barevných rázů jsou porcelánové. Ty byly v kruzích svých obdivovatelů nazývány také Mille Fleurs (z francouzského tisíc květin) nebo zahradní zakrslíci (Gartenzwerghühner). Na konci červenohnědých per jsou černé puntíky tvaru hrušky a na hrotu praporu bílé perly, které se zvětšují po každém dalším pelichání. Tomuto rázu patří také další nej… Kromě toho, že jsou nejstarší, jsou i nejoblíbenější a nejčastěji chované.

Barevné rázy rousných mohou být rozděleny do čtyř skupin. První a nejstarší z nich jsou rázy porcelánové, u nás dříve nazývané trojbarevné. Postupně vznikaly porcelánové kresby v různých odstínech. Naše šedě porcelánové, v Německu izabelové porcelánové, dříve byly nazývány modrými porcelánovými, jsou hned druhým nejčastěji chovaným rázem. Citronové porcelánové byly v Německu uznány roku 1984, stříbrné porcelánové v polovině 90. let minulého století. Problematické je u nich stále dosažení čisté barvy, bez pepření a zažloutnutí zejména v závěsech.

Další skupinou jsou rázy tečkované a skvrnité. Žluté bíle tečkované se do německého standardu zařadily již v šedesátých letech minulého století.

Čtvrtou skupinou jsou další kresebné rázy – kolumbijské a barevnokrké, pruhované i barevnoprsé. V tomto století byly v Německu uznány modré zlatokrké (2002), oranžovokrké (2006) i červeně sedlaté (2005) či rodobarvé (2010) pocházející z křížení žíhaných a zlatokrkých.

Konečně poslední skupinou jsou jednobarevné rousné, z nichž zejména u bílých a černých stoupá počet i kvalita.

U většiny vousatých rázů jsou ocasní pera o něco kratší, než je tomu u bezvousých. Je to v důsledku struktury ostnu. U černých, bílých a šedých bývá typ vousatých výraznější než u bezvousých.

Rousné zakrslé jsou u nás popsány v 26 rázech. Z těch, které nejsou jmenované v tabulce seznamu rázů v EE, jsou to žluté modře kolumbijské a žlutě plavé bíle tečkované.

Tabulka:
Výskyt barevných rázů v zemích EE
Původ ČR Německo 1) Belgie Velká Británie Francie
EE Rousné zakrslé Federfüßige Zwerghühner 2) Nederlandse sabelpootkriel 2) Booted Bantam Sabelpoot 2)
černé stříbroprsé birkenfarbig     noir a camail argenté et poitrine liserée
modré blau blauw   bleu
modré s lemy blau-gesäumt*      
modré bíle
skvrnité
blau mit weissen Tupfen blauw witgepareld   bleue caillouté blanc
modré zlatokrké blau-goldhalsig      
žluté gelb buff   fauve
žluté bíle
tečkované
gelb mit weißen Tupfen okerwitporselein    
žluté kolumbijské gelb-schwarzcolumbia     fauve herminé noir
krahujcové gesperbert     coucou
žíhané gestreift gestreept    
zlaté modře
porcelánové
gold-blauporzellanfarbig*** porselein
blauwgetekend
   
zlatokrké goldhalsig patrijs    
porcelánové gold-
-porzellanfarbig
porselein mille fleurs mille-fleurs
šedě porcelánové isabell-
-porzellanfarbig
isabelporselein porcelain porcelaine
rodobarvé kennfarbig**      
černé oranžovoprsé orangebrüstug***     noir a camail doré et poitrine liserée
oranžovokrké orangehalsig      
šedé perlgrau parelgrijs   gris perle
šedé bíle skvrnité perlgrau mit
weißen Tupfen
    gris perle caillouté blanc
červené rot      
červené bíle
tečkované
rot mit weißen Tupfen      
červeně sedlaté rotgesattelt      
černé schwarz zwart black noir
černé bíle skvrnité schwarz mit
weißen Tupfen
zwart witgepareld mottled noir caillouté blanc
černé zlatokrké schwarz-
-goldhalsig
    noir a camail doré
černé stříbroprsé schwarz-silber     noir a camail argenté
stříbrokrké silberhalsig zilverpatrijs    
stříbrokrké
oranžovohřbeté
silberhalsig mit orange Rücken roodgeschouderd zilverpatrijs   saumon argenté a épaules rouges
stříbrné
porcelánové
silber-
-porzellanfarbig
zilverporselein    
bílé weiß wit white blanc
bílé modře
kolumbijské
weiss-
-blaucolumbia
     
bílé kolumbijské weiß-
-schwarzcolumbia
wit zwartcolumbia   blanc herminé noir
citronové
porcelánové
zitron-
-porzellanfarbig
citroenporselein   citronné millefleurs
Původ Itálie Chorvatsko Nizozemsko Polsko Skandinávie
EE Nana Calzata Gaćasta
patuljasta kokoš
Nederlandse sabelpootkriel 2) Millaflerka/Karzełek Łapciaty Fodbefjerede Dvaerge - Sabelpoot 2)
betulla     brzozowy sort solvbrystet
    blauw
(ongezoomd)
   
         
    blauw witgepareld    
      niebieski
złotoszyji
 
fulva   buff żółty gul
camoscio pagliettata bianco   oker witgepareld żółty biało
nakrapiany
guld hvid
porcelaensfarvet
      żółto czarny kolumbia gul sort columbia
         
sparviero   gestreept pręgowany tvaerstribet
    porselein m.bl.tekening    
collo oro   patrijs złotoszyji guldhalset
millefiori zlatno-
-porculanska
porselein złoto porcelanowy guld sort
porcelaensfarvet
porcellana   isabelporselein izabelinowo
porcelanowy
isabel porcelaensfarvet
         
         
      pomarańczowoszyji orangehalset
grigio perla   parelgrijs perłowo szary perlegra
      perłowo szary biało nakrapiany perlegra
hvidplettet
rossa     czerwony  
      czerwony biało nakrapiany  
      czerwono siodły  
nera   zwart czarny sorte
nera picchiettata bianco   zwart witgepareld czarny biało nakrapiany sort hvidplettet
         
         
collo argento   zilverpatrijs srebrnoszyji solvhalset
    roodgesch.
zilverpatrijs
   
    zilverporselein srebrno
porcelanowy
solv sort porcel?nsfarvet
bianca   wit biały hvid
        hvid bla columbia
bianca columbia nero   wit
zwartcolumbia
biało czarny kolumbia (jasny) hvid sort columbia
millefiori limone   citroenporselein cytrynowo
porcelanowy
citron sort
porcelaensfarvet
Původ Slovensko        
EE Mileflerka        
brezová        
modrá        
         
modrá bielobodkovaná        
modrá zlatokrká        
žltá        
žltá
bielobodkovaná
       
žltá kolumbia        
krahulcová        
pásikavá        
modrá
porcelánová
       
zlatokrká        
trojfarebná        
izabelo
porcelánové
       
         
oranžovoprsá        
oranžovokrká        
perlovošedá        
perlovošedá
bielobodkovaná
       
červená        
červená
bielobodkovaná
       
         
čierna        
čierna
bielobodkovaná
       
čierné zlatokrké        
červenosedlaté        
striebrokrká        
         
strieborno
porcelánová
       
biela        
bielo modrá kolumbia        
svetlá        
citronovo
porcelánová
       
* Uznané 2009; ** Uznané 2010; *** Uznané 2013; 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko; 2) uznané s vousem i bez něj

Užitkovost

Snáška se pohybuje od 100 do 150 vajec s bílou až krémovou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 30 g. Uvádí se hmotnost až 38 g. Rozdíl v produkci vajec je jak mezi jednotlivými barevnými rázy, tak liniemi. Snáška je situovaná především do teplejších měsíců. Poměrně často kvokají.

Specifika chovu

Chov rousných zakrslých slepic je téměř bezproblémový, jsou odolné, otužilé a shánlivé. Mají relativně nízké nároky na prostor, pokud je ale chceme vystavovat, je potřeba přizpůsobit podlahu tak, aby nedošlo k poškození rousů. Nevhodné jsou tvrdé betonové povrchy, potřebují čisté prostředí a speciální podestýlku. Vhodná je např. hluboká podestýlka z hoblin.

I když nelze popřít výhody zatravněného výběhu, co se týče vitality a posílení imunitního systému, u výstavních zvířat jsou vhodné výběhy kryté, měli bychom zabránit smáčení rousů.

V zahrádce rousné zpravidla méně hrabou a jen sbírají, přesto ale dochází k poškození rousů. Zkrátka, vše musí být přizpůsobeno tak, aby se co nejméně namáhala jejich hlavní pernatá ozdoba – rousy.

Pokud chcete mít plně vyvinuté jedince v listopadu nebo prosinci, postačí líhnutí v dubnu. Životaschopnost kuřat bývá velmi dobrá. Kritéria výběru by měla být vždy zaměřena na vitalitu, dalšími kritérii jsou plemenné znaky a charakter kresby. Vhodné je odchovávat odděleně kuřičky a kohoutky. Trénování výstavního postoje většinou není potřeba a praktikuje se jen řídce. Podmínkou správného vývoje je samozřejmě dostatečné krmení. Doporučuje se zařazení dostatečného množství kvalitního zeleného krmení.

I přestože jde o selské slepice, většinu je možné snadno zkrotit, jsou vhodné jako mazlíčci pro děti.

Anglické stránky uvádějí větší citlivost k Markově nemoci.

Zahraničí

Informace o Klubu chovatelů rousných zakrslých v Německu naleznete na stránkách http://www.federfuss.de/, je zde uveden i seznam chovatelů jednotlivých rázů, řada fotografií a kreseb i jiné zajímavé informace.

Také anglický klub má své stránky: http://bootedbantamsgroup.webs.com/booted–bantam, nizozemský se prezentuje na stránkách http://www.zeldzamerassen.nl/ Sabelpootclub, švýcarský klub byl založen roku 1992 a informace o něm naleznete na stránkách www.skfzw.ch/

Zatímco v Evropě jsou rousné zakrslé ve většině zemí uznané bez vousů i vousaté, Američané mají rousné zakrslé (booted bantam) pouze bezvousé. Klub jejich chovatelů je společný i pro belgické plemeno Barbu d'Uccle nebo také Ukkelse baardkriel, ukkelské vousáčes kratším trupem, vousy, velmi malými laloky a linii zad tvaru písmene V.

Klub

Jednatelem Klubu rousných zakrslých slepic je Jaroslav Trávníček,Květinová 158,Chlebičov,747 31,mobil 724 219 145,e-mail jardatravnicek@seznam.cz, http://www.rousnazakrsla.estranky.cz/

Rozmnožovací chov rousných zakrslých slepic porcelánových má Ing. Bohumil Vlasák, Nová 251, 285 31 Nové Dvory u Kutné Hory, tel. 606 143 663, e-mail: boh.vlasak@seznam.cz